Z posledního globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že čeští zaměstnanci si uvědomují nutnost průběžného vzdělávání a zvyšování kvalifikace, jen tím si totiž mohou zajistit uplatnění na trhu práce. Celkem 64 % respondentů průzkumu dokonce uvedlo, že průběžné vzdělávání potřebují, aby zůstali na aktuální úrovni kvalifikovanosti. Přestože většině zaměstnanců (67 %) jsou vzdělávací aktivity spojené s prací nabízeny a hrazeny jejich zaměstnavatelem, více než 2/3 dotazovaných jsou ochotny si další školení samy zařídit a platit.
Drtivá většina respondentů z celého světa (90 %) i z ČR (95 %) v průzkumu uvedla, že pravidelné obnovování dovedností a kvalifikace vede ke zvýšení jejich zaměstnatelnosti. Do značné míry to souvisí s rostoucím využíváním technologií napříč všemi obory. „V souvislosti s fenomény, které přináší 4. průmyslová revoluce, dochází na trhu práce k výrazným změnám. Robotizace a automatizace mění charakter lidské práce, vznikají nové pracovní pozice a dokonce celé nové obory. Celoživotní učení je proto dnes k udržení šance na uplatnění naprosto nezbytné, a to bez ohledu na věk,“ komentuje Hana Púllová, ředitelka české pobočky společnosti Randstad s tím, že práce s novými technologiemi neubývá.
„Právě naopak, technologie nové příležitosti vytváří. Jedno pracovní místo v high-tech oboru, jako např. věda, technologie, inženýring a matematika, přímo vede k lokálnímu vytvoření dalších až 4 pracovních míst v oblasti výroby a služeb napříč všemi příjmovými skupinami,“ tvrdí Hana Púllová. To je mnohem vyšší počet než v případě průměrného multiplikátoru průmyslové výroby, kdy na jedno takto vytvořené pracovní místo připadá dalších 1,4 pracovních míst v návazných oblastech.
Potřeba dalšího školení a vzdělávání
Obecně se zaměstnanci domnívají, že udržování vlastních dovedností a kompetencí na aktuální a konkurenceschopné úrovni je jejich vlastní odpovědností. Globálně je o tom přesvědčeno 91 % respondentů a v ČR se k tomuto názoru přiklání dokonce 97 % účastníků průzkumu. Za uplynulých 12 měsíců proto celá polovina českých zaměstnanců navštívila nějaký vzdělávací výcvik či trénink, třetina se zúčastnila workshopu, semináře nebo konference, pětina dokončila online vzdělávací kurz, 6 % konzultovalo své profesní příležitosti s odborníkem a 5 % absolvovalo kurz osobního koučování. Přesto celé tři čtvrtiny Čechů hledají další odborné vzdělávání, necelá třetina se zajímá i o rozvoj osobních dovedností.
Kdo by měl platit za školení?
V celosvětovém měřítku 66 % respondentů uvádí, že vzdělávací aktivity spojené s prací jsou nabízeny a hrazeny jejich zaměstnavatelem. V ČR to uvedlo 67 % zaměstnanců. Nejčastěji jde o školení (52 %), účast na workshopu, semináři nebo konferenci (30 %) či absolvování online kurzu (18 %). Možnost konzultace profesních záležitostí s odborníkem mělo možnost využít jen 7 % respondentů a osobního koučování dokonce jen 6 % dotazovaných. Celých 70 % českých zaměstnanců je přitom ochotno si na průběžné vzdělávání finančně přispět anebo jej dokonce plně hradit.
