Nízký plat, nedostatek uznání a neuspokojující kariéra, to jsou důvody, proč Češi nejčastěji opouští zaměstnavatele

hr

Nízký plat, nedostatek uznání a neuspokojující kariéra, to jsou důvody, proč Češi nejčastěji opouští zaměstnavatele

Nízká nezaměstnanost nahrává vyšší fluktuaci. Co jsou však hlavní důvody, kvůli kterým Češi opouští své zaměstnavatele a hledají nové? Dle nedávného průzkumu zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research je to příliš nízká odměna, nedostatek uznání a omezený kariérní růst.  Naopak jistota zaměstnání, finanční zdraví zaměstnavatele, mzda a zajímavý obsah práce patří k důvodům, kvůli kterým Češi zůstanou stávajícímu zaměstnavateli loajální.

„Stále důležitějším faktorem se pro Čechy stává rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Svědčí o tom i skutečnost, že více než čtvrtina respondentů našeho průzkumu, kteří uvedli, že v minulém roce změnili práci nebo ji plánují změnit v příštím roce, kvůli ní opustila svého zaměstnavatele a hledala nového, který by ji umožnil,“ vysvětluje Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně poradenské společnosti Randstad, a dodává: „Zajímavé je pozorovat i rozdíly mezi preferencemi mužů a žen. Například výše platu je důležitějším faktorem pro muže než pro ženy. V případě příliš nízkého platu v porovnání s konkurencí odchází od stávajícího zaměstnavatele 57 % mužů. Naopak pro ženy je výrazným faktorem doba dojíždění do práce. Čtvrtina žen odejde od svého zaměstnavatele, pokud je doba dojíždění do práce příliš dlouhá.

Rozdíly lze zaznamenat i v případě různých věkových skupin. Například mladší pracující ve věku od 18 do 24 let odchází od zaměstnavatele častěji v případě, že postrádají možnost kariérního postupu, pracovníci ve věku 25-44 let zase častěji odejdou z důvodu absence uznání nebo odměny než pracovníci mladší 25 let. Věková skupina 45-64 let se zase častěji rozhodne zaměstnavatele opustit kvůli výši mzdy, pokud je nižší než u jiných firem. Respondenti s vyšším vzděláním častěji odejdou od zaměstnavatele, pokud postrádají možnosti kariérního postupu, pracující se středním vzděláním z důvodu absence uznání nebo odměny a zaměstnanci s nízkým vzděláním pokud je doba dojíždění do práce příliš dlouhá.

„Jak pro udržení stávajících zaměstnanců, tak i pro nábor nových lidí musí zaměstnavatelé pochopit, co Češi považují za důležité. Na prvním místě je to i dnes, v době velmi nízké nezaměstnanosti, jistota zaměstnání, na druhém pak finanční zdraví firmy a na třetím místě plat a benefity,“ říká Alžběta Honsová. Stabilita a úspěch je tedy pro zaměstnance atraktivním atributem značky, Češi chtějí pracovat pro známé a úspěšné firmy.

I v případě důvodů pro setrvání u stávajícího zaměstnavatele lze pozorovat rozdíly v preferencích jednotlivých věkových skupin. Věková skupina 18-24 považuje za velmi důležitý aspekt kariérní postup, věková skupina 25-44 let atraktivní plat a benefity a pracující ve věku 45-64 let zůstanou u svého současného zaměstnavatele, pokud jim bude nabídnuta dlouhodobé jistota zaměstnání.

Respondenti s vyšším vzděláním častěji zůstávají u svého zaměstnavatele, pokud jim poskytuje dobrou rovnováhu mezi osobním životem a prací, pracující se středním vzděláním kvůli dobré poloze a zaměstnanci s nízkým vzděláním, pokud má zaměstnavatel dobrou pověst.  

 

 

O průzkumu Randstad Employer Brand Research:

Nezávislý průzkum zpracovává pro Randstad společnost TNS Kantar na základě vlastní vyvinuté metodiky. Je založený na vnímání obecné populace v dané zemi. Průzkum zkoumá úroveň atraktivnosti zaměstnavatele pro 150 největších zaměstnavatelů z privátního sektoru v zemi, které zná alespoň 10 % populace. Letošní ročník je 17. v řadě a zahrnuje 5 755 firem a více než 175 000 respondentů ve 30 zemích. V České republice se průzkum uskutečnil poprvé, zapojilo se do něj téměř 7500 zaměstnanců, kteří hodnotili atraktivitu 150 největších českých zaměstnavatelů z privátního sektoru a jako nejatraktivnějšího zaměstnavatele v ČR zvolili společnost Microsoft. Reprezentativní vzorek respondentů zahrnuje zaměstnané (66 %) a nezaměstnané (3 %) osoby, studenty (12 %), OSVČ/podnikatele (6 %), ženy v domácnosti (6 %) ve věku 18 až 65 let, přičemž věková skupina 25 – 44 let je navýšena oproti ostatním skupinám. Dotazování prostřednictvím online dotazníku proběhlo mezi 6. – 21. prosincem 2017.

Komentáře

hr

Nahoru

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close